Skotsko je země, která překvapí

Pro mnohé je Skotsko známé jen jako součást Velké Británie a Spojeného království, severní soused Anglie. Země, kde neustále prší a lidé šetří. Ale je to opravdu tak? Rozhodně ne! Pro mě je zemí, která se nikdy neokouká, pokaždé je jiná a vždycky dokáže překvapit.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                              Příroda je mocná čarodějka…

Jednou divoká, tajemná a strohá, to když zrovna prší, nebo se v údolích a na pobřeží převalují mraky a mlha. Jindy vlídná, zvoucí a poklidná, to když se tisíce fialových kvítků vřesu vyhřívá a koupe ve zlatavých slunečních paprsích. Každý, kdo této úžasné zemi dá šanci se předvést, mi dá za pravdu. Není to však země pro každého. Je pro ty, kteří dokáží ocenit, že stále ještě existují kusy Země, kde člověk nevládne.

Tady totiž vládne příroda!  Člověk tu má místo vlastně jakoby jen zapůjčené. Při pohledu do krajiny se střídají všechny odstíny zelené, modré, fialové a žluté, téměř v jakoukoli roční dobu. Při průjezdu zemí můžeme pozorovat, jak se mění zvlněná krajina skotsko-anglických hranic, kde si snadno představíte černobílé psy, jak se štěkotem pomáhají shánět stáda ovcí. Přechází do zemědělského a nejvíce obydleného středu, kde se i nachází veškerá velká skotská měst. A dále se mění v drsný sever, kde převládá majestátnost kopců porostlých kapradím.

Hluboká jezera mohou odrážet slunce na třpytících se nekonečných hladinách, ale taky do nich může dopadat tisíce a tisíce dešťových kapek. Všechno to ale má své kouzlo. I neprostupná mlha a hustý déšť, který rázem dokáže, že život tady není jednoduchý.

S myšlenkami na to, jak složité je být Skotem, se pak nejlépe vyrovnává v některé z místních hospůdek. U krbu a při sklence dobré whisky. Nebo pinty piva, to je vlastně jedno. Je to také příležitost s místními prohodit pár slov… Navzdory pověsti jsou velmi milí, přívětiví a obzvláště po pár sklenkách i pěkně upovídaní. A co si budeme povídat, po pár sklenkách výrazně klesá ostýchavost povídat si anglicky. Ale pozor! se zvyšujícím se množstvím alkoholu se zvýrazňuje skotský přízvuk, řeč pak často přestává mít s „královskou“ angličtinou mnoho společného!

 

Panská sídla na to všechno dohlížejí …

Na nádherné scenérie pak dohlíží starobylé hrady i zámky. Některé se tyčí nad temnými hlubinami lochů a jsou svědky času, často krvavé skotské historie a bojů mezi klany. Jiné se hrdě vypínají na pobřeží a do světa hlásají, že i daleko na severu je možno žít v přepychu.

 

Vším tím se prolíná všudypřítomný zvuk dud, který připomíná, co všechno museli Skoti podstoupit, když bojovali za svou nezávislost.

Edinburg, malé velké město

Edinburgh, někdy mu také přezdívají Athény severu. Je to vcelku malé město, ale  přesto tak důležité, že se stalo městem hlavním. A má rozhodně svou atmosféru! Ikdyž popravdě? Mám ho nejraději v noci. V době, kdy už na mnoho smrtelníků v jeho ulicích nenarazím. To se pak totiž stává doslova kouzelným místem! Plným duchů, stačí jen nakouknout do některé z tmavých uliček a už slyšíte tichou ozvěnu čísi kroků na kamenné dlažbě. Kameny zdí mi pak šeptají všechny ty příběhy a pověsti v nich zapsané. I přesto se tu budete cítít bezpečně.

Vždy, když procházím tmavými ulicemi, přesně chápu, proč je tolik knih a příběhů zasazených právě sem. Vždyť to je inspirace za inspirací!  To město mám ráda, skrývá staletá tajemství, zažilo mnoho vzestupů i pádů Skotska i skotských hrdinů, prolilo spoustu krve při snaze zachovat si národní hrdost, ale přesto si zachovalo svoji přívětivou tvář tichou ozvěnu kroků na kamenné dlažbě …

Tady si každý najde něco.. Chcete historii? Ta místní je stará stovky, někdy i tisíce let! Jste příznivci historie moderní? I ta tady je.. Památky – hrady, zříceniny, panská sídla… Muzea …  Technické památky … Nebo jste milovníci Harryho Pottera? Prostě na co si vzpomenete!

                                                                                                                                                                                                                                                                                Mé srdce je v horách, ať jsem světa kraj…

"Farewell to the Highlands, farewell to the North, 
The birth-place of Valour, the country of Worth ; 
Wherever I wander, wherever I rove, 
The hills of the Highlands for ever I love."   Robert Burns

A pokud zatoužíme po  ryzí přírodě, stačí se vydat dál a dál na sever. Cesta severním Skotskem až na Orknejské ostrovy je hlavně v létě a brzy na podzim lemována neuvěřitelně pestrou paletou fialové barvy, rozkvetlé vřesy tvoří celé koberce a dotváří tak úžasnou kulisu málo obydleného severu!

Na dalekém severu, kde už se mísí kultura skotská a kultura zemí severských, kde už není skoro nic než stáda ovcí a highlandských krav, pak mnohé překvapí prehistorické památky.

Orknejské ostrovy jsou místem, kde lidé hospodařili už dávno před stavbou egyptských pyramid. Osada Skara Brae je jednou z nejstarších dochovaných na světě. Kamenný kruh Ring of Brodgar a kamenné menhiry tiše shlíží na okolní krajinu a vyvolávají úžas a obdiv k tehdejším obyvatelům, kteří dokázali vytvořit něco tak velkolepého, že si to můžeme prohlédnout i po několika tisících let. Nevíme proč, ani jak byly kameny vztyčeny, ale můžeme cítit, jak tudy stále proudí energie. Norské državy připomínají početné zříceniny paláců roztroušené různě po ostrovech, a také katedrála v hlavním městě. Tady, při pohledu na všechnu tu krásu člověk přemýšlí, jak v tak nehostinné krajině mohli přežít lidé před téměř 5000lety. A přesto žili a budovali… nejen kamenné kruhy dokazují, že už tehdy, a možná právě tehdy a zrovna tam, bylo nutné v něco věřit, v něco, co lidi stmelovalo a dalo vzniknout tomuhle neskutečně hrdému národu!

 Lepší je zemřít, než nikdy doopravdy nežít …      

Skoti, jsou prostě Skoti, nikoli Angličané, ne tak úplně Britové, ale Skoti. Jsou sami sebou, milují svojí zemi a váží si všech těch, kteří za ně bojovali, ne zřídka také položili život.  Dodnes se skoro běžným životem prolíná skotská kultura a tradice. Běžně narazíte na Skota v tradičním kiltu s již moderními doplňky. Tradice a skotské zvyklosti jsou stále živé.                                                                                                              Strašně ráda Skotsko navštěvuji kdykoli během roku, pokaždé se něco děje a vždy je na co se dívat.

Na jaře můžeme navštívit Beltane festival, v létě Military Tattoo, či festival Fringe, nebo Highland games  a vánoční Edinburgh má také své kouzlo. Pokud se sem člověk jednou podívá, často už se mu pak, tak jako mě, nechce zpátky domů. Nebo se sem alespoň chce znovu a znovu vracet!

Navštívit Skotsko můžete samozřejmě s námi, pojeďte společně s námi objevovat tuhle neskutečné krásnou a pestrou zemi, vybere si každý! Podívat se na různé možnosti můžete TADY